Noční melancholie
- Ema
- Dec 15, 2017
- 1 min read
Když se pozdě v noci probudíš
a podivný zvuk uslyšíš,
tak jediné co uvidíš
je tvého strachu temná skrýš.
Schováš hlavu, klopíš zrak
nočních můr nad tebou plný mrak.
„Zbabělče!“ už našli si tě
v tvém smutném nočním malém bytě.
Podlehneš jim, umřeš sám
a konečně se přidáš k nám.
Strachem staneš se jiných lidí
nikdy tě nikdo neuvidí.
Ucítí tě v morku kostí
že strach svůj u sebe hostí.
Nezvaným se navždy staneš
a touhou po smrti vzplaneš.
Recent Posts
See AllTIK. ŤAK. TIK. ŤAK. A pořád dokola. TIK, ŤAK. TIK, ŤAK. Prosím… Jen malou chvíli. Prosím, nech mě se nadechnout. Dýchám, jako bych...
Probudil jsem se ve vlaku. Nemám rád usínání ve vlaku. Nikdy nevíte, zda v něm nebudete spát tak dlouho, dokud nepřejedete svou konečnou...
Koho zajímá, co se hodí? Morální hodnoty? Hlavně, že to hodí ony hlasy za potlesku. No co, prezident v Blesku. Vystaví se v stáncích...
