No tags yet.
Dalího surrealismus dorazil do zlínského Filmového uzlu
U příležitosti našeho premiérového článku na P.ARTu jsme se rozhodly navštívit výstavu jednoho z největších představitelů světového surrealismu. Od 13. 10. 2017 můžete ve zlínském Filmovém uzlu zhlédnout okolo 300 prací (podepsaných litografií, reprodukcí
a originálů) z celoživotního díla proslulého Salvadora Dalího.
Expozice nesoucí název “Salvador Dalí - Žiji sen” návštěvníky zaujme rozmanitostí výtvarných technik, které Dalí používal, mezi ně například patří grafické listy, keramika nebo tapiserie. Největší pozornost na sebe strhává cyklus litografií Božská komedie společně s ilustracemi z kuchařky Les Dîners de Gala.
Jako by snad nestačilo, že jsme narazily na řadu zvláštních výjevů z Dalího hlavy, u kterých se nám skoro až nechtělo věřit, že v průběhu své kariéry nepožíval žádné návykové látky a dokonce ani netrpěl žádnou psychickou poruchou. Rozhodly jsme se ponořit do hlubin internetu a pokusit se najít alespoň některé příčiny jeho uměleckého počínání.
Salvador už jako malé dítě moc nerozlišoval potěšení a bolest, takže mu nepřišlo nějak divné, když strčil svého kamaráda z mostu, necítil pak ani žádný pocit viny - prý jen s úsměvem sledoval matku kamaráda, jak jej ošetřuje.
Někteří lidé považují za poněkud zvláštní mít jako domácího mazlíčka hada, nebo snad pavouka, ale Dalí tuto skutečnost posunul na zcela novou úroveň a jeho společníkem se stal zraněný netopýr. Když jej však jednou nalezl pokrytého mravenci, kteří ho požírali zaživa, vznikl jeden z nejznámějších motivů, které můžeme v Dalího tvorbě najít. Mravenci, jakožto symbol smrti a bolesti se stali nedílnou součástí jeho díla.
Pokud si myslíte, že už vás nic nemůže překvapit, pozor! Dalí totiž věřil, že je reinkarnací svého mrtvého bratra (taktéž Salvadora Dalího), jeho rodiče mu tuhle ideu totiž odmala vtloukali do hlavy. Každopádně, skutečnost, že Dalí považoval duši malého zemřelého dítěte za nejlepší část sebe, značně ovlivnila jeho pozdější práci, kde se vyskytují narážky na posmrtný život.
Společně s tvorbou samotného Dalího jsou součástí výstavy také fotografie Václava Chochola pořízené v roce 1969 v Paříži. Chocholovy portréty skvěle zachycují excentrickou povahu španělského umělce a výborně doplňují celou výstavu.
Mimo jiné můžete navštívit přilehlý kinosál, který po celou dobu promítá dokument
(v anglickém jazyce) s názvem Čtvrtá dimenze o Dalího životě, díle a vnímání světa.
Také máte možnost zakoupení drobných suvenýrů, například s motivem jedinečného Salvadorova knírku. K dispozici je na místě i sítotisková dílna s možností natisknutí Dalího motivů na tričko nebo tašku, které jsou zde k dostání.
Výstava bude k vidění do 14. ledna příštího roku. Naleznete ji ve třetím patře Filmového uzlu v areálu zlínských filmových ateliérů. Společně s touto výstavou můžete zavítat i na stálou expozici zasvěcenou filmovým velikánům jako jsou Karel Zeman či Hermína Týrlová, před lety působících v prostorách ateliérů na Kudlově, nebo do animační dílničky prasátka Lojzíka pro ty nejmenší.
Výstavě bychom dali 11/10 bodů, ceníme moc.
